Harvardská klasifikace
Z Wikina
Harvardská klasifikace (Henry Draper System) je spektrální klasifikace hvězd zavedená koncem 19. století na Harvardově univerzitě. Byla zavedena v katalogu hvězd Henry Draper Catalogue.
Původní klasifikace užívala jako kritéria pouze intenzitu Balmerovy série. Nejsilnější vodíkové čáry ve spektru měly hvězdy třídy A, o něco slabší hvězdy třídy B atd. až po třídu P. Původní klasifikace byla pozměněna dvojím zásahem: některé spektrální třídy byly vypuštěny a spektra byla seřazena podle klesající teploty. Přitom označení spekter zůstalo stejné jako v původní klasifikaci. Tím vysvětlíme neabecední posloupnost spektrálních tříd: O, B, A, F, G, K, M. (Mnemotechnická pomůcka v angličtině zní: „Oh Be A Fine Girl (Guy) Kiss Me.“ U nás se říká: „Olda Bude Asi Fňukat, Gustave, Kup Mu (Lízátko – třída L byla zavedena později.) Jemnější dělení používá deset podtříd, které jsou označeny číslicí 0 až 9 připojenou za písmeno: např. B0, G2, A5, M7 atd. Později byly k základním sedmi třídám (které představují velikou většinu všech hvězd) připojeny vzácnější typy. Celou posloupnost spektrálních tříd podle klesající teploty lze zapsat:(Q, P, W,) O, B, A, F, G, K, M, L, (S, R, N ). Nejteplejší jsou hvězdy třídy Q a nejchladnější jsou ve třídě N. Ve třídě Q jsou novy a v P jsou plynné mlhoviny. Ve třídě W jsou Wolfovy–Rayetovy hvězdy, v jejichž spektru jsou intenzivní široké emisní čáry. V základních sedmi spektrálních třídách je 99,8 % všech hvězd jasnějších než 8 mag. Třída S ve skupině chladných vzácných hvězd má podobné spektrum jako typ M, obsahuje však velké množství molekulových pásů. R a N mají ve spektru význačné pásy sloučenin uhlíku (CN, CO, C2), a proto se někdy označují dohromady jako typ C.
Obsah |
