Gama-Slunce
Z Wikina
Gama-záření ze Slunce bylo poprvé zaznamenáno v r. 1958. Od té doby bylo sledováno na několika družicích. Zdrojem slunečního gama-záření jsou především sluneční erupce, při nichž se uvolňuje nahromaděná magnetická energie. Prudké změny magnetických polí urychlují elektrony, protony a vůbec ionty do vysokých energií. Brzdné záření energetických elektronů (vyslané při průchodu kolem iontů) má energie statisíců eV a je tedy gama záření. Srážky energetických protonů s jádry atomů mají trojí účinek: 1) excitují jádra, 2) vyrážejí z nich neutrony, 3) vedou ke vzniku neutrálních a kladných pionů.
- Excitovaná jádra se vracejí do základního stavu a při tom vysílají gama-čáry (např. uhlík, kyslík, hořčík, železo).
- Volné neutrony se spojí s protony, vytvoří excitovaný deuteron. Při deexcitací deuteronu je vysláno gama-záření o energii 2,22 MeV, které tvoří nejintenzivnější spektrální čáru ve slunečním gama-záření.
- Neutrální pion se rozpadne ihned ve dva energetické gama fotony. Při rozpadu kladného pionu vznikne pozitron, který anihilací s elektronem dá dva gama-fotony o energii 0,5 MeV. Toto anihilační záření je druhou nejintenzivnější emisní čárou v gama spektru slunečních erupcí.
Obsah |