Vztah hmotnost-zářivost
Z Wikina
(vztah M-L, vztah hmotnost-absolutní bolometrická hvězdná velikost, vztah M-Mbol)
Množství energie, které hvězda každou sekundu vysílá (tj. výkon hvězdy neboli zářivost) je závislá na její hmotnosti. Zářivost hvězdy L* je v tomto vztahu vyjádřena buď v jednotkách sluneční zářivosti Lo, nebo absolutní bolometrickou hvězdnou velikostí Mbol. Vztah vyplývá z teorie vnitřní stavby hvězd a poprvé jej vypočetl A. Eddington v r. 1924. Skutečnou (empirickou) formu závislosti bylo možno určit až po mnoha letech pečlivého pozorování dvojhvězd a změření hmotností M* jejich složek. Obecně je závislost vyjádřena v exponenciální formě: L*/Lo = (M*/Mo)n, kde Mo je sluneční hmotnost. Exponent n není stejný pro různé hmotnosti. Pro lehké hvězdy (slabé červené trpaslíky) je kolem 2,5. Citlivější je závislost zářivosti na hmotnosti u hvězd podobných Slunci, neboť n je přibližně 4. Pro masivní hvězdy na hlavní posloupnosti je n přibližně 3.
Uvedený vztah hvězd platí jen pro hvězdy na hlavní posloupnosti (kde je velká většina hvězd), neboť ty mají podobné chemické složení, podobnou vnitřní stavbu a probíhá v nich přeměna vodíku v hélium. Neplatí pro bílé trpaslíky, vybudované z degenerované látky a bez termonukleárních reakcí. Neplatí ani pro stárnoucí červené obry s odlišným chemickým složením, se složitou vnitřní stavbou a pestrou paletou různých termonukleárních reakcí.
Skutečnost, že výkon hvězdy (zářivost) silně závisí na její hmotnosti, má důležitý důsledek pro délku pobytu hvězdy na hlavní posloupnosti. Slunce pobude na hlavní posloupnosti celkem asi 12 mld. let, zatímco hvězdy o hmotnosti několika desítek slunečních hmotností pouze statisíce nebo několik milionů let.
Obsah |
