Relativistická hmotnost

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Hmotnost částice, která se pohybuje relativistickou rychlostí.

Obsah

Relativistická rychlost

Označíme-li klidovou hmotnost částice m0 a její rychlost v, pak obecně hmotnost částice m vzrůstá podle vztahu: m = m0/√[1 – (v/c)2].

Jak vidno, čím více se rychlost částice přibližuje k rychlosti světla c, tím více se jmenovatel blíží k nule a hmotnost m roste nade všechny meze. V radioastronomii se obvykle považuje za relativistickou částici taková, jejíž rychlost v je větší než 100 000 km s–1. U velmi energetických protonů v kosmickém záření, jejichž rychlost je velmi blízká rychlosti světla, byla naměřena relativistická hmotnost 10–12 g, což je bilionkrát více než klidová hmotnost protonu (10–24 g).

V klasické fyzice (do konce 19. stol.) byla hmotnost považována za neměnnou, stejně jako délka a časový interval. Podle speciální teorie relativity z r. 1905 jsou všechny tři základní fyzikální veličiny závislé na rychlosti. Tyto závěry teorie relativity byly nesčíslněkrát potvrzeny pokusy v urychlovačích částic i při měření kosmického záření.

Zavedení relativistické hmotnosti umožňuje zapsat relativistickou hybnost ve tvaru p = mv, který se formálně shoduje s klasickým. Někteří odborníci však relativistickou hmotnost nezavádějí a pod výrazem hmotnost míní hmotnost klidovou.

E/c2

Relativistická hmotnost E/c2 neboli qeV/c2 je podíl energetické hustoty částice její vnitřní (de Broglie) vlnovou oscilací, v kvazi kulově plošném, c2 uzavření.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje