Polární déšť

Amper 2024

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Elektrony slunečního větru vnikající do polární čepičky magnetosféry rychlostmi stovek kilometrů za sekundu. Obvykle padají do oblastí nad 80° geomagnetické šířky. Jejich energie je 60–110 eV. Iontů je v polárním déšti poměrně málo. Tok elektronů není zcela homogenní, což se projevuje v nerovnoměrné ionizaci F-vrstvy ionosféry. Silný polární déšť způsobí polární absorpci kosmického šumu (viz PCA).

Polární déšť svědčí o tom, že ve vysokých geomagnetických šířkách siločáry magnetického pole Země navazují na meziplanetární magnetické pole. Vyskytuje se pouze v jedné polární oblasti, a to v té, která je v důsledku orientace magnetosféry napojena na siločáry slunečního větru. (Nejde tedy o současný konjugovaný jev u obou pólů, jako je tomu u polárních září).

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje