Kosmický odpad
Z Wikina
(k. smetí, k. tříšť, angl. space debris). Úlomky a zbytky objektů vypuštěných do prostoru kolem Země (raket, družic). Nekontrolovatelně obíhají Zemi a jejich vzájemné rychlosti dosahují až 10 km s–1. Jen družic bylo po Sputniku do konce 20. stol. vypuštěno přes 5000. Mnohé z nich zanikly v atmosféře, mnohé jsou nečinné, některé se rozpadly a tvoří část kosmického odpadu.
Podle hrubých odhadů jen 5 % objektů obíhajících Zemi jsou funkční a 95 % objektů vytvořených lidskou rukou jsou neužitečné zbytky starých družic a nosných raket. Každým rokem přibývá bezpočet dalších objektů (různých úlomků, odštěpků barvy, dlaždiček krytu atd.). Hlavním zdrojem odpadu jsou exploze raket a rozpady velkých objektů. Odpad vzniká i při srážkách objektů, i když zatím byla spolehlivě zjištěna jen jedna srážka (francouzská družice Cerise se srazila se zlomkem rakety).
Není přesně známo, kolik je kosmický odpad v okolí Země. Větších předmětů (nad 10 cm) je sledováno opticky a radary více než 9000. Počet středně velkých úlomků (1-10 cm), které ještě mohou poškodit nebo zničit aktivní družici, je odhadován zhruba na 100 000. Malých částic jsou desítky milionů.
Kosmický odpad představuje nebezpečí srážky pro nové družice, kosmické sondy, raketoplány a kosmické stanice s lidskou posádkou. Kam s ním? Vyčištění kosmického smetiště není dnes možné ani technicky, ani finančně. Nezbývá než minimalizovat znečišťování. Zásadou (která platí i pro pozemská smetiště) je neznečišťovat víc, než se stačí uklidit. Některý k. o. shoří třením v hustších vrstvách atmosféry. Nespotřebované palivo se vypouští, aby se zamezilo explozi rakety. U dosloužilých geostacionárních družic (ve výšce 36 000 km nad povrchem Země) se využívá zbytku pohonných látek k vyzvednutí na vyšší dráhu, kde žádné aktivní družice nejsou. Velké družice, nosné rakety, popř. kosmické stanice (např. Mir) jsou navedeny do místa v Tichém oceánu mezi Novým Zélandem a Chile, které se nazývá Hřbitov kosmického odpadu.
Nikdy neděláme jen jednu věc. Lidská činnost zanechává smetiště nejen zde na Zemi, ale i v kosmu. Tímto nebezpečným kosmickým odpadem se zabývá řada odborníků, konají se mezinárodní konference na toto téma, je důležitým předmětem činnosti OSN a je mu věnován speciální časopis. Zatímco přirozené částice – meteoroidy – proběhnou okolím Země za desítky sekund, provází lidské kosmické smetí naši planetu po staletí až tisíciletí.
Obsah |
