Homogenita
Z Wikina
(stejnorodost, z řec. homos = stejný, genos = rod)
Vlastnost něčeho, co je vytvořeno z částí téhož druhu. V kosmologickém principu homogenita znamená, že vesmír je (v současnosti a ve velkém měřítku) všude stejný. Je stejný i ve všech směrech (izotropie vesmíru). Pokud uvažujeme dostatečně velký objem má všude stejnou průměrnou hustotu, stejnou Hubbleovu konstantu, stejné chemické složení, stejnou teplotu reliktního záření, je stejně starý apod. Teorie stacionárního vesmíru předpokládala, že vesmír je homogenní v každém místě a jeho vlastnosti se nemění s časem (tzv. dokonalý kosmologický princip). Pohled do vzdálených prostor vesmíru však ukazuje, že se vesmír vyvíjí, neboť vlastnosti se s časem mění (např. a/ průměrná hustota klesá, b/ chemické složení se mění - neboť nukleogenezí ve hvězdách přibývá těžkých prvků a ubývá vodíku, c/ rychlost rozpínání se zpomaluje). Pozorování tak vyvrátila teorii rovnovážného vesmíru i dokonalý kosmologický princip. Jednoduchý kosmologický princip však zůstává i nadále základním pilířem kosmologie.
Obsah |