Drakeova rovnice

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Rovnice pro odhad počtu mimozemských civilizacíGalaxii. Uveřejnil ji americký radioastronom Francis Drake:

N = R* × ƒp × ne × ƒl × ƒi × ƒc × ƒL

kde N je počet technicky vyspělých civilizací schopných komunikovat; R* je počet vhodných hvězd jako zdroj energie pro život; ƒp je část R* s planetami; ne je část ƒp vhodná pro život; ƒl je část ne, kde skutečně život existuje; ƒi je část ƒL, která je nositelem inteligentního života; je část ƒi, která je technicky vyspělá a schopná komunikovat; ƒL vyjadřuje, po jaký zlomek existence planety na ní setrvá technicky vyspělé společenství. Zlomky mají hodnoty v intervalu 0 - 1. R* představuje ze 150 mld. hvězd v Galaxii jen ty, které (a) nemají velkou hmotnost, neboť pak by jejich životní doba byla pouze miliony až desítky milionů let. Vývoj k technicky vyspělému společenství schopnému mezihvězdné komunikace potřeboval na Zemi asi 4 mld. let; (b) nejsou násobnými hvězdami (např. dvojhvězdami), neboť obíhající planety by byly vystaveny silnému kolísání toku dopadajícího záření; (c) nejsou proměnnými hvězdami, které svým planetám dodávají kolísavý tok záření; (d) nejsou mladé, neboť vývoj k inteligentnímu a technicky vyspělému společenství potřebuje několik miliard let (soudě podle života na Zemi).

Zlomek ƒP není zanedbatelný, jak dokazují četné objevy planetárních soustav kolem hvězd. Také objevy mnoha protoplanetárních disků dosvědčují, že vznik planetárních soustav kolem hvězd je ve vesmíru všední událostí. Pravděpodobně všechny hvězdy slunečního typu jsou provázeny planetární soustavou, jak lze soudit z jejich pomalé rotace. V planetárních soustavách je moment hybnosti především na planetách. ne vyjadřuje, jaká část planetárních soustav je vhodná pro život. Příliš hmotné planety si podrží původní atmosféru, především vodík a helium. Obří planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun) nejsou vhodné pro život. Příliš malé planety (velikosti Měsíce) si neudrží svou gravitací žádné plyny. ƒl vyjadřuje pravděpodobnost vzniku života na planetě nebo přenos života z jiné planety. Složité organické molekuly objevené ve spektru nebo v uhlíkatých chondritech svědčí o tom, že základní stavební materiál pro život je připraven ještě před vznikem planety. Tři Marsovy meteority pravděpodobně dokazují, že na Marsu byl v dřívějších dobách život. Byl přenesen z jedné planety na druhou nebo vznikl nezávisle? ƒi a ƒc je obtížné odhadnout. Bylo třeba mnoho kroků ve vývoji biologickém k tomu, aby se objevili inteligentní bytosti, a řadu kroků v historii lidské společnosti, aby technologicky vyspěla. Na druhé straně je možné, že jinde se tento vývoj uskutečňoval jinými cestami než na Zemi. ƒL závisí na tom, jak dlouho technicky vyspělá civilizace na planetě žije. Může totiž zneužít vynalezenou dokonalou techniku k vlastnímu zničení. Vzhledem k značné neurčitosti jednotlivých činitelů v rovnici se konečné odhady počtu inteligentních technologicky vyspělých galaktických společenství v Galaxii značně liší od autora k autorovi. Většina se jich však shoduje, že N může být několik milionů. Vzdálenosti mezi nimi by pak v průměru byly stovky světelných let Při omezené rychlosti světla je dorozumívání galaktických společenství velice zdlouhavé, a rychlejší předávání informací než rychlostí světla je vyloučené.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje