Voda na Marsu
Z Wikina
Jedním z nejdiskutovanějších problémů ve výzkumu Marsu byl výskyt vody. Již v r. 1877 Ital Schiaparelli upozorňoval na domnělé kanály. Také současné lety sond k Marsu mají přispět k vyřešení otázky, v jakém množství a v jaké formě je na našem kosmickém sousedu voda přítomna. S vodou těsně souvisí i hledání stop po životě. Mohutnou podporu dostal výzkum Marsu po objevení (mozných) mikroorganismů v meteoritu ALH81005.
Pro existenci vody na Marsu svědčí řada pozorování z kosmických sond, které dosud Mars zkoumaly:
- prokázaná přítomnost vodní páry v Marsově atmosféře. Je jí několiksetkrát méně než na Zemi; z atmosféry může vypadnout maximálně 0,1 mm srážek (na Zemi je to 10–15 mm)
- polární čepičky. Během léta na Marsu, kdy suchý led (CO2) vysublimoval, zůstává její torzo z vodního ledu
- mlhy v údolích, kráterech a pánvích pozorované při východu Slunce
- oblaka ve výškách 5–15 km (především kolem vysokých sopek). O přítomnosti vody v minulých dobách svědčí
- dendritické systémy potoků a říček napájející mohutné toky, jejichž pozůstatkem jsou vyschlá dlouhá a široká řečiště
- obtékané krátery, za nimiž se vytvořily nánosy kapkovitého tvaru
- velké množství tekutého bahna – roztaveného permafrostu, které bylo vyvrženo při vzniku velkých impaktních kráterů
- usazeniny v ústích toků, např. Kráterové jezero (o průměru 20 km) uvnitř velkého Gusevova kráteru (100 km). Jezero bylo v minulých dobách zaplavováno vodami dlouhého a širokého toku, po němž zůstalo vyschlé údolí nazvané Ma'adim. Zřetelný břeh, terasy, usazeniny na dně a tmavé místo dokazují existenci velkého jezera (tedy tekoucí vodu), které později vymrzlo. Toto jezero považují proto odborníci v exobiologii za nejperspektivnější místo na Marsu pro pátrání po stopách života.
Obsah |