Veněra
Z Wikina
Několik sovětských sond k planetě Venuši. Veněry 4 až 8 vypustily pouzdra s padákem, jejichž přístroje měřily teplotu, tlak a složení atmosféry. Veněry 4 až 6 byly atmosférickým tlakem zničeny ještě před dopadem na povrch planety. Veněra 7 přistála 15. prosince 1970 na povrchu Venuše a vysílala po 23 min, než byla zničena vysokou teplotou 475 °C a mohutným tlakem 90 atm. Veněra 8 vysílala údaje o povrchu Venuše po 50 min dne 22. července 1972.
Veněry 9 a 10 se staly prvými umělými družicemi Venuše. Jejich přistávací moduly získaly panoramatické snímky skalnatého Venušina povrchu. Na družicových modulech obou Veněr bylo několik optických přístrojů pro výzkum atmosféry Venuše. Veněry 11 a 12 doletěly k Venuši v prosinci 1978 a jejich přistávací moduly vysílaly měřené údaje o povrchu po 100 minut. Veněry 13 a 14 doletěly k Venuši v březnu 1982. Jejich přistávací moduly pořídily barevné panoramatické záběry okolního povrchu a provedly rozbor půdy. Veněry 15 a 16 se dostaly na dráhu kolem Venuše v říjnu 1983. Pomocí radarů mapovaly Venušin povrch s rozlišovací schopností několika kilometrů.
Veněry získaly řadu nových poznatků o Venuši a jejím okolí. Především ukázaly ve světle povrch Venuše, přispěly k lepšímu porozumění vlastností a procesů v její atmosféře, oblačné vrstvě, ionosféře a indukované magnetosféře.
Obsah |
