VLA
Z Wikina
VLA (Very Large Array). Nejsložitější rádiový systém založený na aperturní syntéze. Celkem 27 rádiových teleskopů o průměru 25 m je rozmístěno podél ramen velkého písmene Y. Dalekohledy lze přemísťovat na kolejnicích podél ramen, z nichž dvě mají délku 21 km a třetí 18,9 km (viz obr.). VLA pracuje na principu interferometru. Signály ze všech dvojic antén jsou soustředěny v kontrolní budově, kde se sčítají a vytvářejí interferenční obrazce. Jak se Země otáčí, struktura interferenčních obrazců se mění. Z interferenčních obrazců pak počítače vytvářejí rádiovou mapu zdroje. Používá se při tom matematická metoda zvaná Fourierova transformace.
VLA je blízko města Socorro v Novém Mexiku (USA) a je součástí Národní radioastronomické observatoře (NRAO – National Radio Astronomy Observatory). Rozlišovací schopnost aperturního systému VLA odpovídá jedinému rádiovému teleskopu s anténou o průměru 36 km a citlivostí paraboly o průměru 130 m. VLA pozoruje na kmitočtových pásmech: P (0,30–0,34 GHz, 90cm), L (1,34–1,73 GHz, 20cm), C (4,5–5, 0,6 cm), X (8,0–8,8 GHz, 3,6 cm), U (14,4–15,4 GHz, 2cm), K (22—24 GHz, 1,3cm) a Q (40—50 GHz, 7mm). Nejlepší rozlišovací schopnost VLA je 0,05" (pro vlnovou délku 7mm), 1" (pro vlnovou délku 20 cm) a 6" pro 90 cm.
Obsah |