Aperturní syntéza
Z Wikina
Metoda rádiové astronomie, kterou koncem 50. let 20. stol. navrhl Martin Ryle, profesor anglické univerzity v Cambridge. Místo jednoho velkého rádiového dalekohledu je v aperturní syntéze použito většího počtu malých antén, které jsou na kolejnicích a jejichž vzdálenost lze měnit. Dvojice antén jsou propojeny do interferometrů. Měřené amplitudy a fáze z rádiového zdroje jsou ukládány v paměti velkého počítače. Zpracování získaných dat (pomocí inverzní Fourierovy transformace) dává mapu rádiového zdroje.
Pomocí aperturní synézy se Ryleovi podařilo dokázat, že vesmír byl v minulosti hustší než dnes. Tím popřel teorii stacionárního vesmíru a podpořil opačný názor (teorii velkého třesku). Za svou významnou práci obdrzel Nobelovu cenu a šlechtický titul.
Obsah |