Sekunda
Z Wikina
(s)
Časová jednotka ve středním slunečním čase. Stejně jako jednotka hmotnosti (kilogram) a délky (metr) je také časová jednotka definována a realizována. Dříve byla definována jako 86 400-tá část dne (1 den = 86 400 s) a později jako 31 556 925,9747-tá část tropického roku z počátku 20. stol. Až do r. 1967 byla její délka určována pohybem nebeských těles: základním etalonem byla rotace Země a později její oběh kolem Slunce.
Rotace a oběh Země kolem Slunce sice s. definují, ale neposkytují signály vhodné pro praktické použití. Zdroji signálů (tj. realizací) byly sekundární etalony (kyvadlové, krystalové a nakonec atomové hodiny). Čas byl určován astronomickými pozorováními. Na jeho určení se v r. 1968 podílelo 79 národních observatoří, jejichž činnost byla koordinována Mezinárodním časovým úřadem BIH (Bureau International de l'Heure). Na základě jejich pozorování byla definována časová stupnice a sekunda. Nesouhlas hodin s pohyby Země byl připisován hodinám.
Od r. 1967 je sekunda definována pomocí atomového času. Je to trvání 9 192 631 770 kmitů elektromagnetického záření, které vzniká přechodem mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133 (Cs133). Stabilita atomových hodin převyšuje o několik řádů stabilitu zemské rotace. Realizace sekundy pomocí cesiového generátoru kmitů znamenala přechod od makrokosmu (od vesmírných „norem“, tj. rotace a oběhu Země) do mikrokosmu (světa atomů).
Obsah |