Plazmová frekvence
Z Wikina
(Langmuirova frekvence)
Kmitočet np oscilací plazmatu (bez magnetického pole). Je tím vyšší, čím je elektronová hustota ne větší. Přibližně pro ni odvodíme závislost np = 104 ne1/2 (Hz), kde ne je počet elektronů v cm3.
Pro rádiové vlny s nižší frekvencí (než je plazmová), se plazma jeví vodičem a vlny se na krátké vzdálenosti pohltí. Naopak vyšší frekvence propustí. To je např. důvod, proč nelze pozorovat sluneční chromosféru na metrových vlnách, ale na milimetrových ano. Vlny o délce 3 m (= 100 MHz) přicházejí z koróny o hustotě ne = 108 cm—3, neboť tam je plazmová frekvence podle výše uvedeného výrazu 104 (108)1/2 = 108 Hz = 100 MHz. Ze stejného důvodu také rádiové záření z vesmíru o frekvenci vyšší, než je kritická frekvence ionosféry, projdou k povrchu Země, kdežto nižší frekvence jsou v ionosféře pohlceny.
Obsah |