Křivka růstu
Z Wikina
U absorpčních čar grafické znázornění závislosti ekvivalentní šířky na počtu atomů, které je vytvořily. Obě souřadné osy jsou v logaritmickém měřítku. Na vodorovnou je vynesen součet logaritmu síly oscilátoru a logaritmu počtu atomů ve sloupci o základně 1 cm2. Na svislé ose je logaritmus ekvivalentní šířky. K. r. se sestrojuje z čar jednotlivých multipletů ve spektru hvězdy, neboť u všech čar jednoho multipletu je počet atomů stejný (vycházejí ze stejné hladiny) a mění se pouze síla oscilátoru – a ta je ze spektroskopie známa. Pro každý multiplet se tak sestrojí vlastní k. r. a vzájemným posunutím lze vytvořit křivku výslednou. K. r. (viz obr.) má tři části:
- (1) zprvu je ekvivalentní šířka přímo úměrná počtu absorbujících atomů (I). Tato fáze odpovídá vytváření a prohlubování Dopplerova jádra čáry (viz profil čáry);
- (2) dosáhne-li počet atomů ve sloupci o základně 1 cm2 přibližně 1010, ekvivalentní šířka narůstá pomaleji, protože jádro čáry je nasyceno. Další růst počtu absorbujících atomů nemá prakticky vliv na ekvivalentní šířku, neboť všechno záření v čáře je již absorbováno. Křivka má proto horizontální plató (II);
- (3) dosáhne-li však počet atomů ve sloupci kolem 1015, začne se projevovat útlum a vytváří se křídla čáry. Ekvivalentní šířka opět roste s přibývajícím počtem absorbujících atomů (III), ale pomaleji než v úseku prvém.
K. r. má dvojí význam:
- (a) z hodnoty ekvivalentní šířky v části II můžeme určit Dopplerovo rozšíření čar, tedy rychlost atomů v atmosféře hvězdy. Ta je součtem teplotních pohybů a turbulentních pohybů. Lze tak určovat teplotu a turbulenci v atmosféře hvězdy;
- (b) z křivky lze stanovit hodnotu součinu síly oscilátoru a počtu atomů pro různé čáry. Protože síly oscilátorů jsou známé atomové konstanty, lze vypočítat počet atomů různých prvků v hladinách energie, z nichž absorpční čáry vznikají. Z k. r. tak lze odvodit chemické složení hvězdných atmosfér. V tom je její největší význam.
Obsah |