Izospin
Z Wikina
(izobarický spin, izotopický spin, I)
Některé částice mají tolik společných znaků, že je lze chápat jako pouhé obměny (stavy) jednoho a téhož objektu. K rozlišení těchto stavů se zavádějí různá kvantová čísla, z nichž nejznámějším je izospin. Takové skupiny podobných částic se nazývají multiplety. Počet členů jednoho multipletu je určen hodnotou izospinu. Má-li multiplet dva členy (např. dublet proton a neutron), je I = 1/2. Má-li tři členy (tzv. triplet, např. kladný, neutrální a záporný pion, nebo kladný, neutrální a zápornýhyperon) je I = 1. Obecně je počet členů multipletu roven: m = 2I + 1. Různé členy multipletu (např. neutron a proton) jsou považovány za různé (kvantové) stavy jediné částice (v našem příkladu nukleonu). Izospin je kvantové číslo, které členy multipletu odlišuje. Jsou ovšem i singlety (např. hyperon Λ), pro něž I = 0. Členy jednoho multipletu se od sebe liší především svým elektrickým nábojem (který je v rámci multipletu popsán tzv. zetovou složkou izospsinu). Naopak členy multipletu mají stejnou hodnotu spinu (vlastního moment hybnosti), baryonového čísla, podivnosti a některých dalších, a přibližně stejnou klidovou hmotnost. Izospin je závažný nejen pro klasifikaci částic. Bylo objeveno, že při procesech způsobených silnou interakcí se hodnota celkového i. zachovává, zatímco při elektromagnetických procesech se může i zvýšit nebo snížit o jedničku. Dále bylo zjištěno, že silná interakce (např. nukleonů v atomovém jádře) není závislá na elektrickém náboji; je stejná pro interakci proton–proton, proton–neutron a neutron–neutron. Zatímco normální spin charakterizuje vlastní moment hybnosti částice, i. odpovídá jejímu elektrickému náboji. Izospin se zavádí i pro leptony: existují tři leptonové dublety ( a to elektronový, mionový a tauonový). Každý z leptonů (elektron, mion, tauon) tvoří se svým neutrinem izospinový dublet.
Obsah |