Deuterium
Z Wikina
(těžký vodík, D, 2H)
Izotop vodíku o hmotnosti 2,0141 amu. V jádře má jeden proton a jeden neutron. D. vyhoří v prahvězdě při teplotách kolem 1 mil. K. V proton–protonovém řetězci se v jádru hvězd nacházejících se na spodní části hlavní posloupnosti tvoří d, jako meziprodukt hned v prvé reakci řetězce, a to prostým složením dvou dostatečně energetických protonů a následující emisí jednoho pozitronu.
V mezihvězdné hmotě bylo deuterium objeveno v r. 1965. Poměr D/H v mezihvězdné hmotě je 1,4 × 10–5, na Slunci je méně než 10–6 a v oceánech Země 1,6 × 10–4. Deuterium se v budoucnosti stane cenným palivem pro fúzi v termonukleárních reaktorech. Protože deuterium vyhoří již v zárodečném stadiu hvězd, má se za to, že vzniklo kosmologickou nukleosyntézou na počátku vesmíru (viz kosmologické deuterium).
Deuterium vzniká v mezihvězdném prostoru procesem tříštění atomových jader při srážkách s částicemi kosmického záření.
Obsah |
