Canis Major

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Canis Maior (2. pád Canis Maioris, zkr. CMa, čes. Velký pes). Nápadné souhvězdí zimní oblohy. Souhvězdí představuje psa Lailapsa ležícího u nohou lovce Oriona. Už ve vykopávkách Troje našli archeologové kotouček ze slonoviny, na němž bylo toto zimní souhvězdí znázorněno v podobě psa. Pes Lailapsos byl dar bohyně lovu Artemidy a byl proslulý tím, že mu žádná kořist neutekla. Král Amfitryon, nevlastní otec Heraklův, měl ve svém revíru nepolapitelnou lišku. Vzali proto při jednom lovu s sebou psa Lailapsa, aby ji ulovil. Tím vznikla neřešitelná situace, a tak se obrátili na Dia. Ten problém vyřešil tak, že přenesl slavného psa a neméně slavnou lišku na oblohu. Od té doby Velký pes pozoruje jedním okem lovce Oriona a druhým blízkého Zajíce. Lišku umístil pro všechny případy na opačnou stranu oblohy. Pro Egypťany byl Velký pes nejdůležitějším souhvězdím na celé obloze; to proto, že egyptský bůh Anubis měl psí hlavu.

Souhvězdí najdeme bez obtíží. Orionův pás směřuje k jeho nejjasnější hvězdě Siriovi (α CMa). V našich šířkách zůstává blízko obzoru. Neklid vzduchu proto způsobuje, že bliká (scintiluje) a nápadně mění svoje zabarvení, zvláště za mrazivých nocí (z řec. seirios - jiskřící, blikající). Pro Hindy byl bohem deště, Chaldejci ho nazývali psí hvězda. Siriův hieroglyf se často objevuje v písemných památkách a na stěnách chrámů u Nilu. Jeho východ těsně před východem Slunce (heliakický východ) oznamoval roční záplavy Nilu.

Obři Adhara, modrý Murzim a žlutý veleobr Wezen mají mnohem vyšší zářivost než Sirius. Přesto se nám jeví slabší, neboť jsou velmi vzdálení. Otevřenou hvězdokupu M 41 (NGC 2287) lze za dobrých podmínek vidět i pouhým okem; byla známa už antickým Řekům. Je zajímavé, že na obloze je několik psů (Velký pes, Malý pes, Honicí psi), ale žádná kočka.

Označení položek
α γ(°) r(ly) vr(km s–1) mv spekt. B-V
α Sirius 6h24m -16,7 8,6 -8 -1,5 A1 Vm 0,0
β Murzim 6h23m -18,0 500 +34 2,0 B1 II -0,2
γ Muliphein 7h04m -15,6 – +30 4,1 B8 II -0,1
δ Wezen 7h08m -26,4 1790 +34 1,8 F8 Ia 0,7
ε Adhara 6h59m -29,0 429 +27 1,5 B2 II -0,2
ζ Furud 6h20m -30,1 336 +30 4,1 B2 V -0,2
η Muliphein 7h24m -29,3 3200 +41 2,4 B5 Ia -0,1


Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje