Zobrazení
Z Wikina
Vytvoření světelné podoby zářícího tělesa. Vidění je zobrazení na sítnici oka. Běžně se setkáváme s procesem zobrazení na fotografii nebo v televizi. Způsob, jakým je obraz zachycen, je buď chemický, nebo elektronický. Pro astronomii jsou důležité oba způsoby. Fotografie používá různých emulzí, a to podle potřeby. Elektronické přístroje (CCD, MCP, fotonásobič, měnič obrazu, IPCS, bolometr) jsou citlivé pro různé oblasti elektromagnetického spektra. Elektronické zobrazení je citlivější, neboť reaguje na nižší tok záření a vytvoří obraz v kratším čase. Digitální obraz pak lze pomocí počítače uchovat a rychleji a přesněji zpracovat. Naopak přednost fotografické desky spočívá v tom, že zobrazí větší oblast oblohy.
Vytvořením obrazu z dopadajícího záření se zabývá optika. Nejdůležitějším přístrojem pro zobrazení vesmírných objektů je dalekohled (teleskop). Dalekohledy pro pozorování ve světle (optické dalekohledy) byly téměř po čtyři století základním prostředkem k poznávání vesmíru. Kosmický výzkum umožnil pozorování mimo atmosféru, což vedlo ke konstrukci dalekohledů v nesvětelných, tj. rentgenových, EUV, ultrafialových, infračervených, submilimetrových a rádiových oblastech spektra. Nesvětelné dalekohledy převádějí vytvořený obraz ve světelný, tedy okem viditelný.
Obraz získaný takovým dalekohledem má obvykle digitální formu. Je rozložen na velké množství (tisíce až miliony) malých blízkých elementů (pixelů, z angl. picture element – obrazový prvek). Jejich poloha a intenzita na určité vlnové délce jsou zaznamenány v binární formě, ve které jsou snadno přenášeny z vesmíru na Zemi a uchovány v počítačích, kde se zpracovávají různým způsobem podle potřeby uživatelů. Tak lze např. neviditelné záření změnit ve světlo (viz nepravé barvy) a zdůraznit nebo potlačit některé aspekty získaného obrazu. Této počítačové manipulaci s obrazem se říká zpracování obrazu. Výsledkem zpracování může být obraz na monitoru, graf, fotografie na papíře nebo na filmu, tabulka. Získaný obraz a výsledky jeho zpracování jsou základem vědecké práce.
Obsah |