Vzduchová hmota
Z Wikina
vzduchová hmota (vzduch, vzdušina, vzdušná hmota)
Obsah |
V astronomii
V astronomii délka dráhy světelného paprsku ve vzduchu teploty 0 °C při tlaku 760 mm Hg, na níž se setká se stejným počtem molekul jako na skutečné dráze při průchodu z kosmického prostoru k pozorovateli na Zemi. Pro paprsek hvězdy v zenitu je vzduchová hmota (nazývaná v astronomii téz ekvivalentní dráha) 8 km. Tzn. že počet molekul, s nimiž se hvězdný paprsek kolmým průchodem atmosférou setká, je stejný, jako kdyby procházel horizontálně dráhu 8 km ve vzduchu o teplotě 0°C a tlaku 760 mm Hg. Pro paprsek z hvězdy u obzoru je ekvivalentní dráha 300 km. Závislost ekvivalentní dráhy na zenitové vzdálenosti je známa a používala se při měření sluneční konstanty.
V meteorologii
V meteorologii velký blok vzduchu v troposféře, který má přibližně stejné vlastnosti (teplotu a vlhkost). Rozloha vzduchové hmoty je souměřitelná s oblastí (pevninou, mořem), nad níž vzniká, a může zabírat plochu tisíců km2 a může být i několik km vysoká. Rovníková vzduchová hmota je teplá a velmi vlhká. Teplá tropická vzduchová hmota (tropický vzduch) vzniká v nízkých zeměpisných šířkách, kdežto studená polární vzduchová hmota (polární vzduch) má původ ve vysokých šířkách. Mořská vzduchová hmota (mořský, oceánský vzduch) vzniká nad oceánem a je velmi vlhká. Pevninská vzduchová hmota (kontinentální vzduchová hmota) vzniká nad pevninou a bývá suchá.
Vzduchové hmoty se pohybují ve směru všeobecné cirkulace a přenáší teplo a vlhkost po Zemi. Uvnitř vzduchové hmoty se její vlastnosti mění jen pomalu a spojitě. Naopak, na rozhraní sousedních hmot je atmosférická fronta s prudkými změnami tlaku, teploty a vlhkosti.
