Vesta
Z Wikina
Vesta (4)
Planetka objevená lékařem a amatérem H. W. Olbersem v r. 1807. Během příznivé opozice je – jako jediná planetka – vidět pouhým okem. Byla pojmenována podle bohyně Vesty (Hestie), dcery Titána a Rhei. Vesta byla bohyní ctnosti, čistoty a domácího krbu. V jejích chrámech udržovaly kněžky vestálky věčný oheň.
Obsah |
Nitro Vesty
Nitro Vesty bylo v minulosti tekuté. V tom se podobá vnitřním planetám, a bývá proto označována jako miniplaneta. Její povrch zmapoval Hubbleův dalekohled. Je to jediná z dosud známých planetek, na níž jsou výrazné jasné a tmavé oblasti. Její (na planetku) nezvyklé spektrum prozrazuje, že má čedičovou kůru, která pokrývá plášť z olivínu. Proběhla v ní zřejmě gravitační diferenciace; těžší molekuly v roztavené planetce klesaly dolů. Lehké vyplouvaly nahoru a vytvořily kůru. Proto má větší albedo (0,23) nez kterákoliv jiná planetka. Nápadná je obrovská impaktní pánev, téměř na délku průměru.
Před 1 mld. let
Patrně před 1 mld. let se Vesta srazila s planetkou o průměru asi 40 km. Srážka vyrvala velkou rozlohu kůry a odhalila nitro planetky (olivínový plášť). Vyražené kusy kůry o velikostech kilometr a menších vytvořily celou rodinu planetek, které mají shodné spektrum jako Vesta. Jedna odtržená část dopadla jako meteorit v říjnu 1960 na Zemi (do Austrálie). Jeho odrazové spektrum (a tedy i chemické složení) se shoduje se spektrem Vesty a několika malých planetek v jejím okolí. Izotopové složení se liší od Měsíce a všech ostatních meteoritů dosud nalezených.
d = 526 km, M = 3´1020 kg, třída U, H = 3,2 mag
a = 2,36 AU, e = 0,09, i = 7°, P = 3,63 roku, otočka 5,3 h