Třídění planetek

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Planetky se třídí podle albeda a spektra (tedy i podle chemického složení) na tři hlavní skupiny:

  1. třídu C (C-planetky), k níž patří 75 % známých planetek. Jsou velmi tmavé, s albedem 0,05. Chemické složení mají podobné slunečnímu (až na těkavé látky, jako vodík, helium atd.). Podobají se uhlíkovým chondritům;
  2. třídu S (S-planetky), k níž náleží 17 % známých planetek. Jsou poměrně jasné, s albedem 0,10–0,25. Sestávají ze směsi niklového železa s železnými a hořčíkatými křemičitany;
  3. třídu M (M-planetky), k níž patří většina zbytku. Jsou jasné (albedo 0,10–0,18) a představují čisté niklové železo. Vzácně jsou zastoupeny i některé další typy (např. A-planetky).

Pro planetky byla zavedena fotometrická veličina H, nazvaná absolutní hvězdná velikost planetky. Je obdobou absolutní hvězdné velikosti u hvězd. Je to jasnost planetky, která je vzdálena od Slunce i od Země jednu astronomickou jednotku. Jinými slovy: Slunce—planetka–Země je rovnostranný trojúhelník. Navíc je opravena o fázový úhel.

Původní třídění planetek užívalo běžně UBV-fotometrii, tj. měření světelného toku z planetek přes vhodné filtry U, B a V. Tato tříbarevná fotometrie dává barevné indexy U-B a B-V. Ty dovolovaly určit dvě základní třídy, a to C-planetky a S-planetky. Ostatní, které se nepodařilo zařadit, tvořily skupinu U (unclassified, nezařazené).

Pro třídění bylo cenným přínosem pozorování vlastního tepelného záření v infračervené oblasti tisíců malých planetek. Potřebná data byla získána pomocí družice IRAS. Srovnáním světla dopadajícího na planetku (veličina vypočtená ze vzdálenosti od Slunce), odraženého světla a vlastního infračerveného záření lze odvodit přibližný průměr a odrazivost (albedo) planetky. Odrazivost a spektrum planetky dovolují určit materiál, z něhož je planetka složena. Odrazivost planetek v rozmezí 0,3–1,1 mm dovoluje roztřídit planetky do několika skupin, v nichž jsou planetky se stejnými spektrálními charakteristikami. A tak místo původních tří tříd má dnešní klasifikace planetek 9, 11 nebo 14 tříd, podle různých kritérií. V každém případě se ukazuje, že tmavé a červenější planetky jsou ve větších vzdálenostech od Slunce. Dalším výsledkem klasifikace je zjištění, že planetky vzácných typů jsou především mezi křížiči planet.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje