Stonehenge
Z Wikina
Stonehenge je megalitická památka, sloužící astronomickým a kultovním účelům. Je to systém velkých opracovaných kamenů (megalitů), nacházející se 3 km západně od města Amesbury, 150 km západně od Londýna.
Megality jsou rozmístěny na ploše rovnající se asi polovině fotbalového hřiště. Jsou rozestavěny do dvou podkov kolem oltářního kamene a jsou obepnuty dvěma většími kruhy. Asi polovina původní stavby chybí. Stonehenge byl budován během v období let 3100–2300 př. Kr. Podle archeologů byl v tomto období vyhlouben kruhový příkop (o průměru 100 m), na jehož vnitřní straně byl navršen val z hlíny. Těsně podél vnitřního úpatí hliněného valu bylo vyhloubeno 56 jam (Aubrey holes). Ty jsou dnes srovnané s terénem. Na severovýchodě byly val a příkop přerušeny přístupovou cestou. Kolem roku 2000 př. Kr. bylo 30 dobře opracovaných pískovcových kamenů (tzv. sarsens) rozestavěno do kruhu o průměru 33 m. Kameny jsou kolem 4 m vysoké, 2 m široké a 1 m silné. Podpírají kruh kamenných překladů. Konečná podoba, jak ji známe dnes, byla dokončena kolem roku 1800 př. Kr., tedy asi 2500 let po nejstarší megalitické památce – Nabta v jižním Egyptě.
Kameny až 25 t těžké byly na staveniště dopravovány (patrně po řece Avon) z Prescelly Mountains v jihozápadním Walesu. Vzdálenější kámen u přístupové cesty (Heelstone) vyznačuje místo, kde vychází Slunce o letním slunovratu. 56 jam patrně odpovídalo polohám Měsíce, který je k ekliptice skloněn asi o 5°.
Vedle praktické časoměřičské funkce sloužil Stonehenge pravděpodobně i k uctívání Slunce. Méně známou, ale působivější, rozsáhlejší a mnohem významnější kultovní stavbou mladší doby kamenné a doby bronzové je kamenný kruh v Avebury, 30 km na sever od Stonehenge.
Obsah |
