Standardní model
Z Wikina
Teorie kvantové fyziky, podle níž jsou fundamentálními částicemi hmoty kvarky a leptony. Podle standardního modelu jsou tedy všechny hadrony složeny z kvarků a antikvarků. Také tři základní síly interakce působící mezi těmito hmotnými částicemi (elektromagnetická, silná a slabá) jsou zprostředkovány částicemi (fotony, gluony a těžkými bosony). Ve standardním modelu tedy ztrácí význam rozlišení mezi hmotou a silou. Standardní model však nevysvětluje gravitaci. Ta je předmětem obecné teorie relativity, která vysvětluje gravitaci jako zakřivení prostoročasu. Standardní model a obecná teorie relativity popisují chování vesmíru v nesmírném rozsahu velikostí: od rozpadu neutronu až po vznik a vývoj celého vesmíru. A to pomocí zákonů (rovnic), které lze napsat na jedinou stránku papíru.
O sjednocení obou hlavních pilířů dnešní fyziky usiluje teorie strun. Ta vysvětluje částice standardního modelu jako různě vybuzené stavy jediného jednorozměrného útvaru, nazývaného struna. Lze si ho totiž představit jako velice malou (dlouhou 10–33 cm) strunu, která kmitá. Tím se podstatně liší od standardního modelu, v němž jsou částice bodové útvary. Fyzici doufají v to, že se sjednocenou kvantovou gravitací nejen odstraní rozpory standardního modelu a obecné teorie relativity, ale ze se možná podaří vysvětlit i vznik hmoty. Světobod a prostoročas by také byly nahrazeny nadřazeným pojmem. V takové sjednocující teorii by pak vymizel i rozdíl mezi prostoročasem a hmotou.
Obsah |