Optická tloušťka
Z Wikina
Optická tloušťka je u homogenní látky součin geometrické (lineární) tloušťky vrstvy a koeficientu absorpce.
Vrstva, jejíž optická tloušťka je rovna jedné, zeslabí procházející záření na hodnotu e–1, což je 36,8 % dopadajícího záření. Při optické tloušťce rovné 5 již projde jen e–5 = (36,8 %)5 = 0,7 % původního záření dopadajícího na vrstvu. Jak patrno, velká optická tloušťka může být způsobena buď velkou lineární tloušťkou vrstvy (např. absorpce v atmosféře při obzoru), nebo velkou hodnotou absorpčního koeficientu (např. u černých brýlí).
V nehomogenním prostředí, jakým je atmosféra hvězdy, je optická tloušťka součtem velkého množství (integrálem) optických tlouštěk tenkých vrstviček (ds), v nichž lze absorpční koeficient pokládat za konstantní.
U prstenců planet je optická tloušťka mírou průhlednosti. Je-li prstenec „opticky tlustý“ (optická tloušťka je velká), pronikne jím jen málo světla a je téměř neprůhledný. V prstenci je mnoho částic, které pohlcují světlo. Naopak „opticky tenký prstenec“ (optická tloušťka je malá), obsahuje jen málo částic, takže propouští téměř všechno světlo.
Okrajové části galaxií propouštějí částečně světlo vzdálenějších objektů (kvazarů, galaxií). Z optické tloušťky lze určit množství a rozložení mezihvězdného prachu v galaxii.
Obsah |