Nitro Země
Z Wikina
Šíření seizmických vln v nitru Země ukazují, že je složeno ze tří hlavních částí, které se vytvořily gravitační diferenciací v počátečním období po vzniku.
V samotném středu se usadilo jádro Země, jehož horní hranice se klade do hloubky 2900 km. Pod 5 100 km je vnitřní pevné jádro (jadérko). V samotném středu Země je podle výpočtů teplota asi 5000 stupňů a tlak 400 GPa (tj. 4 mil. atmosfér). Hustota ve středu je 13´ větší než hustota vody (odhady kolísají v rozmezí 10–13 g cm–3, tj 10 000~13 000 kg m–3).
Jádro je obklopeno pláštěm, přibližně 2900 km silným. Jeho hustota se zvětšuje s hloubkou od 3,3 g cm–3 až do 5,7 g cm–3. V hloubce 640 km na hustotě 4,4 g cm–3 je rozhraní mezi svrchním a spodním pláštěm. Plášť a astenosféra jsou převážně z křemičitanů železa a hořčíku (olivínu). Materiál svrchního pláště je plastický; pod tlakem pomalu teče. Pohyby na povrchu pláště s sebou unášejí desky litosféry (tj. kůry a nejhořejší vrstvy pláště). Hnací energií pohybů je vnitřní teplo Země. Její teplo pochází z radioaktivního rozpadu, a zčásti je to pozůstatek z doby před 4,5 miliardami roků, kdy byla celá Země žhavou roztavenou koulí.
Kůra je horní část litosféry. Představuje pouze 1% celkové hmoty Země. Od svrchního pláště ji odděluje MOHO (Mohorovičičova diskontinuita) s výrazným skokem v rychlosti šíření zemětřesných vln. Zemská kůra má dva základní typy – kůru kontinentální a kůru oceánskou.
Kontinentální kůru tvoří v nejvyšších částech usazené horniny o průměrné tloušťce 4,5 km. V jejich podloží je vrstva složená z hornin bohatých křemíkem a hliníkem (odtud starší označení SiAl), která se složeném a fyzikálními vlastnostmi blíží žule. Pod ní se vyskytuje bazaltová vrstva složená z hornin bohatých křemíkem a hořčíkem (proto starší označení SiMa) odpovídající složení čediče. Kontinentální kůra dosahuje průměrné tloušťky 40–60 km.
Vrchní část oceánské kůry, pod vrstvou vody s průměrnou tloušťkou 3–5 km leží 0,5–1 km mocná vrstva usazených hornin a pod ní samotná oceánská kůra tvořená čedičem a gabbry. Celková tloušťka oceánské kůry je asi 15 km.
Průměrná hustota zemské kůry se odhaduje na 2,7–3,2 g cm–3 (2700–3200 k gm–3).
Dosud nejhlubší vrt do hloubky 12 km vyhloubený v Rusku na poloostrově Kola prokázal, že stavba kůry je mnohem složitější a nepravidelnější. Současné představy o hluboké stavbě Země proto musíme považovat jen za hrubé přiblížení, protože stavba zemské kůry je mnohem složitější než se předpokládalo.
Obsah |