Nitro Země

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Šíření seizmických vln v nitru Země ukazují, že je složeno ze tří hlavních částí, které se vytvořily gravitační diferenciací v počátečním období po vzniku.

V samotném středu se usadilo jádro Země, jehož horní hranice se klade do hloubky 2900 km. Pod 5 100 km je vnitřní pevné jádro (jadérko). V samotném středu Země je podle výpočtů teplota asi 5000 stupňů a tlak 400 GPa (tj. 4 mil. atmosfér). Hustota ve středu je 13´ větší než hustota vody (odhady kolísají v rozmezí 10–13 g cm–3, tj 10 000~13 000 kg m–3).

Jádro je obklopeno pláštěm, přibližně 2900 km silným. Jeho hustota se zvětšuje s hloubkou od 3,3 g cm–3 až do 5,7 g cm–3. V hloubce 640 km na hustotě 4,4 g cm–3 je rozhraní mezi svrchním a spodním pláštěm. Plášť a astenosféra jsou převážně z křemičitanů železa a hořčíku (olivínu). Materiál svrchního pláště je plastický; pod tlakem pomalu teče. Pohyby na povrchu pláště s sebou unášejí desky litosféry (tj. kůry a nejhořejší vrstvy pláště). Hnací energií pohybů je vnitřní teplo Země. Její teplo pochází z radioaktivního rozpadu, a zčásti je to pozůstatek z doby před 4,5 miliardami roků, kdy byla celá Země žhavou roztavenou koulí.

Kůra je horní část litosféry. Představuje pouze 1% celkové hmoty Země. Od svrchního pláště ji odděluje MOHO (Mohorovičičova diskontinuita) s výrazným skokem v rychlosti šíření zemětřesných vln. Zemská kůra má dva základní typy – kůru kontinentální a kůru oceánskou.

Kontinentální kůru tvoří v nejvyšších částech usazené horniny o průměrné tloušťce 4,5 km. V jejich podloží je vrstva složená z hornin bohatých křemíkem a hliníkem (odtud starší označení SiAl), která se složeném a fyzikálními vlastnostmi blíží žule. Pod ní se vyskytuje bazaltová vrstva složená z hornin bohatých křemíkem a hořčíkem (proto starší označení SiMa) odpovídající složení čediče. Kontinentální kůra dosahuje průměrné tloušťky 40–60 km.

Vrchní část oceánské kůry, pod vrstvou vody s průměrnou tloušťkou 3–5 km leží 0,5–1 km mocná vrstva usazených hornin a pod ní samotná oceánská kůra tvořená čedičem a gabbry. Celková tloušťka oceánské kůry je asi 15 km.

Průměrná hustota zemské kůry se odhaduje na 2,7–3,2 g cm–3 (2700–3200 k gm–3).

Dosud nejhlubší vrt do hloubky 12 km vyhloubený v Rusku na poloostrově Kola prokázal, že stavba kůry je mnohem složitější a nepravidelnější. Současné představy o hluboké stavbě Země proto musíme považovat jen za hrubé přiblížení, protože stavba zemské kůry je mnohem složitější než se předpokládalo.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]