Nadsvětelné rychlosti

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Některé rádiové výtrysky mají zdánlivě rychlosti větší než rychlost světla. To však odporuje závěrům speciální teorie relativity, podle níž se částice nemůže pohybovat rychlostí větší než rychlost světla. Jen na urychlení jediné částice (např. elektronu či protonu) o hmotnosti m0 tak, aby se dosáhla rychlosti světla c, je třeba nekonečně velká energie, neboť ve výrazu pro celkovou energii částice

E = m0c2/√[1–(v/c)2]

se hodnota zlomku v/c s rostoucím v blíží k jedničce, rozdíl v hranaté závorce se blíží k nule, a celková energie E částice roste nade všechny hodnoty. Pro v > c má energie E imaginární hodnotu a nemá smysl.

Zdánlivou nadsvětelnou rychlost u rádiových výtrysků lze vysvětlit pomocí geometrie. Např. u prvního objeveného mikrokvazaru GRS1915+105 byla pozorována rychlost výtrysku 372 292 km s–1. Jeho skutečná rychlost však byla 270 000 km s–1, jak ukáže jednoduchý výpočet: posuv na obloze (6235 AU) za 29 dnů znamená příčnou rychlost 372 292 km s–1. Je-li skutečná rychlost výtrysku v, pak za dobu t se dostane do vzdálenosti vt od mikrokvazaru. K pozorovateli se výtrysk přiblížil celkem o vzdálenost vt cos α. Doba, po kterou pozorovatel pozoruje pohyb výtrysku, je tedy kratší o (vt cos α)/c než t. Pro pozorovatele pohyb tedy trvá pouze tp = t – (vt cos α)/c. Pozorovaná rychlost vp je pak (v sin α)t / [t – (vt cos α)/c] = v (sin α)/[1–vc)cos α]. Jak vidno, pozorovaná rychlost vp může být větší než rychlost světla c. Pro mikrokvazar GRS1915+105 (α = 71°) odpovídá pozorované (zdánlivě) nadsvětelné rychlosti vp výtrysku skutečná rychlost v = 0,92 c.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje