Kvalita obrazu
Z Wikina
(angl. seeing)
Kvalita pozorovacích podmínek při pozorování dalekohledem. Je dána jednak ostrostí obrazu, jednak jeho neklidem. Zemská atmosféra, kterou prochází světlo nebeského tělesa do našeho dalekohledu, je v neustálém pohybu (turbulenci). Na dráze paprsku stále kolísá teplota a hustota vzduchu, a tedy i index lomu. Důsledkem je chvění obrazu. Malý rychlý nepravidelný pohyb bodu v obrazu způsobuje jeho rozmazání, neostrost obrazu. Tím je snížena rozlišovací schopnost dalekohledu. I když je průměr optického obrazu bodu (ohybový disk) velkého dalekohledu 0,02", v důsledku špatného obrazu se rozlišení může snížit až na 1–2". Kvalita obrazu ve velkých pozemských dalekohledech značně zlepšuje adaptivní optika. Jiná metoda, jak zlepšit kvalitu obrazu, je skvrnková interferometrie. Plně je rozlišovací schopnost využita u družicových dalekohledů (Hubbleův dalekohled) a kosmických observatoří (Hipparcos), neboť neruší atmosféra a kvalita obrazu je dokonalá. Amatéři používají k empirickému odhadu Antoniadiho stupnici kvality obrazu: I – dokonalá kvalita (u nás vzácná), II – ostrý a dobrý obraz, III – průměrná kvalita, IV – špatná, V – „strašná“ kvalita, obraz „vaří“.
Obsah |