Jovigrafické souřadnice
Z Wikina
Souřadnice na povrchuJupitera. Šířka se počítá od rovníku k severu kladně a k jihu záporně. Obdobně jako geografická šířka má i jovigrafická šířka hodnoty od 0° (rovník) do 90° (pól). Pokud jde o jovigrafickou délku, je situace obtížnější než na Zemi, neboť Jupiter je plynná planeta a má diferenciální rotaci. Podle úmluvy se jovigrafická délka počítá od nultého poledníku proti směru Jupiterovy rotace. Nultý poledník byl stanoven tak, že procházel středem Jupiterova disku v poledne 14. července 1897 a jeho poloha v různé dny je od té doby udávána ve větších astronomických ročenkách. Nápadná oblaka jsou unášena přes disk rychlostí, která se mění s šířkou. Proto byla stanovena dvojí rotační perioda: pro rovník a pro střední šířky. Rovníkový systém souřadnic (systém I) je platný pro šířky od –9° do +9° a má periodu rotace 9h50,5m. Jinde platí systém II, který má rotační periodu 9h55,7m. Po průletu Voyagera byla zavedena třetí soustava j. délek – systém III. Je zalozen na rádiových pozorováních a odpovídající perioda rotace je 9h55,5m. Systém III je vázán na jádro Jupitera z kovového vodíku, kde tečou silné proudy vytvářející magnetosféru. Rádiové záření Jupitera vzniká v magnetosféře, takže pomocí něho lze určit zmíněnou periodu rotace hlubokého kovového nitra. Proto se dnes uvažuje Systém III jako fyzikálně odůvodněný a jeho perioda rotace se užívá ve většině případů.
Obsah |