Heliosférická proudová vrstva
Z Wikina
(heliomagnetická neutrální vrstva)
Heliosférická proudová vrstva je projev celkového magnetického pole Slunce ve slunečním větru. Je to tenká vrstva v meziplanetárním prostoru, tvořící rozhraní mezi siločárami vybíhající ze Slunce a siločárami směřujícími ke Slunci. Rotace magnetické indukce B je v této přechodové vrstvě nenulová, což znamená [podle rovnice rot B = (4π/c)i], že kolmo k siločarám teče proud o hustotě i. Heliosférická proudová vrstva není rozprostřena ani v rovině slunečního rovníku, ani v rovině ekliptiky. Její tvar je určen rozložením koronálních děr na Slunci a rotací Slunce (viz obr.). Připomíná zborcenou střechu klobouku. Průsečíky heliosférické proudové vrstvy s ekliptikou vymezují tzv. meziplanetární sektory, tj. několik sektorů v rovině ekliptiky, v nichž se střídá magnetická polarita. Pokaždé, když pozorovatel (tj. přístroje na meziplanetární sondě či na Zemi) prochází heliosférickou proudovou vrstvu z jedné polarity na opačnou, zaznamená hranici sektorů. Při přechodu hranice sektorů přes Zemi se podstatně změní příliv energie vnášené do magnetosféry slunečním větrem.
Obsah |