Giotto
Z Wikina
Obsah |
Giotto
Kosmická sonda vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou (ESA) 2. července 1985. 14. března 1986 proletěla Halleyovou kometou ve vzdálenosti 596 km od jejího jádra. Kamera s vysokým rozlišením pořídila asi 2000 snímků tmavého jádra na pozadí jasné kómy. Poté změnila dráhu a 10.června 1992 proletěla ve vzdálenosti asi 200 km od jádra Griggovy-Skjellerupovy komety, která je ve srovnání s Halleyovou kometou méně aktivní a chudší na prach. Podle snímků sondy je jádro Halleyovy komety nepravidelné, protáhlé a velmi tmavé. Plyn i prach unikají jen z několika málo aktivních oblastí. Zatímco prach zůstává pohromadě ve svazku a tvoří „výtrysky“, plyn se velmi rychle rozptyluje a netvoří směrované proudy.Jádro je pokryto vrstvou temného prachu. To je v souladu s infračerveným měřením sondy Vega 1, která naměřila překvapivě vysokou teplotu 350 K. O tloušťce prachové vrstvy jsou dosud jen dohady (od 1 cm do několika metrů). Tloušťka bude patrně různě silná v různých místech na povrchu jádra. Prachová povrchová vrstva je pórovitá, což přispívá k velmi nízkému albedu: jádro H. k. je jedním z nejčernějších těles ve sluneční soustavě. Giotto byla prvou meziplanetární sondou ESA. Byla pojmenována podle italského malíře Giotto di Bondone, který Halleyovu kometu v r. 1304 zobrazil jako Betlémskou hvězdu v kapli Scrovegni v Padově.