Fotovoltaický detektor
Z Wikina
Fotovoltaický detektor je druh elektronického zařízení k detekci záření. Sestává z dvojice p- a n-polovodičů. Fotony pohlcené v p-n spoji oddělí elektrony od kladných děr a vytvoří tak napětí mezi oběma polovodiči. Proud odpovídá počtu dopadajících fotonů.
Tento druh čidel záření se užívá k detekci ultrafialového záření a infračerveného záření. V infračervené oblasti jsou fotovoltaické detektory chlazeny tekutým dusíkem (77 K) nebo tekutým heliem (4 K). U fotovoltaických detektorů nedochází ke změně teploty, jak je tomu u bolometru.
Obsah |