Boomerang
Z Wikina
Boomerang má více význámů. Například Boomerand může být dalekohled vynesený do stratosféry (Balón), nebo reflexní mlhovina na jižní obloze.
Obsah |
Dalekohled
Boomerang (Baloon Observations of Millimetric Extragalactic Radiation and Geophysics). Dalekohled vynesený do stratosféry nad Antarktidou a unášený polárním vírem. V antarktickém létě (na přelomu let 1998/1999) mapoval oblohu po dobu deset a půl dne, a to na 4 milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. Získané obrazy dávají obraz o vytváření prvých struktur v dobách těsně po kosmologické rekombinaci. Tehdy byly vzdálenosti několikatisíckrát menší, než jsou dnes. Boomerang vytváří v milimetrových vlnách obrazy, které tehdy byly světelné (ve vlnových délkách několika desetin mikronu).
Prvým dokladem o struktuře pozaďového reliktního záření byly mapy COBE. Družice COBE zmapovala celou oblohu, ale s 35x menší rozlišovací schopností než Boomerang, který zmapoval pouze 2,5 % oblohy.
Studium snímků z Boomerangu dovoluje odvodit geometrii vesmíru. Podle kosmologie by rozměr struktur měl být kolem jednoho stupně - v případě že vesmír je euklidovský (nezakřivený). V případě uzavřeného vesmíru by struktury byly větší než 1° (neboť rovnoběžné paprsky se v důsledku zakřivení sbíhají). Naopak, je-li vesmír otevřený, rovnoběžky se rozbíhají, a struktury by proto byly menší než 1°. Snímky pořízené dalekohledem Boomerang ukazují, že nejvíce struktur má velikost blízkou 1°, což nasvědčuje tomu, že vesmír je téměř euklidovský (tj. nekonečný, věčně se rozpínající).
dalekohled s hlavním zrcadlem o průměru 1,2 m
detektory: systém bolometrů, chlazený na 0,28 K
frekvence (GHz): 90, 150, 240, 400
pozorovací interval: 29.12.1998 - 9.1.1999
výška letu: 37 km
hmotnost: 1,5 t
pokrytí: 2,5 % celé oblohy
typické kolísání teploty pozadí: 0,0001 K
Reflexní mlhovina
Boomerang (Bumerang). Reflexní mlhovina na jižní obloze. Je od nás vzdálená asi 5000 světelných let. Připomíná svým tvarem bumerang. Pravděpodobně vznikající planetární mlhovina, jejíž plyny unikají z centrální hvězdy rychlostí 590 000 km h - 1 (= 164 km s - 1). Ročně hvězda odvrhuje asi jednu tisícinu své hmoty. Rychlé rozpínání mlhoviny ji ochlazuje natolik, že Boomerang je (zatím) nejchladnějším známým místem ve vesmíru ("kosmický mrazák"). Poněvadž oxid uhelnatý (CO) v mlhovině pohlcuje reliktní záření, teplota Boomerangu musí být nižší než 2,7 K. Na reliktním pozadí se jeví Boomerang jako absorpční útvar.
