Éter
Z Wikina
Podle představ fyziků v 19. stol. prostředí, které je potřebné pro šíření každého vlnění, tedy i světla. Bylo dokonale pružné a mělo zanedbatelně malou hustotou. É. prostupoval všechen kosmický prostor, neboť se jím šířilo světlo hvězd. Rychlost světla by měla být vzhledem k é. konstantní. Tento názor byl vyvrácen Michelsonovým pokusem. Speciální teorie relativity pak ukázala, že světlo má stejnou rychlost pro každého pozorovatele, nezávisle na tom, jak rychle se pohybuje. Světlo (a jakékoliv elektromagnetické záření vůbec) se šíří i vakuem a ke svému šíření nepotřebuje žádné prostředí.
Obsah |
