Zisk antény

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Míra účinnosti antény nad nesměrovou (izotropní) anténou. Kdyby se přijímací anténa rádiového teleskopu stala vysílací s výkonem P a vyzařovala stejně do všech směrů, naměřili bychom ve vzdálenosti d hustotu toku záření S = P / 4 pd2. Taková anténa se nazývá izotropní nebo nesměrová.

U skutečných antén však každému směru odpovídá určité číslo g, které udává, kolikrát je měřený tok větší nebo menší než by byl z izotropní antény. Tedy pro každý směr je určité g takové, ze S = gP/4pd2. Číslo g se nazývá zisk antény pro daný směr. Rozložení hodnot g do všech směrů se nazývá směrový diagram. Ziskem se obvykle rozumí největší hodnota g ve směrovém diagramu. Někdy se místo největšího zisku antény užívá jiná charakteristika, tzv. účinná plocha antény A. Mezi oběma veličinami platí vztah: g = 4 pA/l2, kde l je vlnová délka přijímaného záření.


Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]