Viking
Z Wikina
Dvě stejné americké sondy Viking 1 a Viking 2, vypuštěné k Marsu v r. 1975. Jejich hlavním cílem bylo pátrat po stopách života na Marsu. Viking 1 se stal umělou družicí Marsu v červnu 1976. Sondu tvořila družicová část a přistávací modul. Každá družicová část měla hmotnost 2325 kg a nesla dvě televizní kamery k snímání povrchu Marsu a obou Marsových měsíců. Celkem k Zemi poslaly 52 000 snímků. Přistávací moduly o hmotnosti 1067 kg se odpoutaly od družicových částí a úspěšně přistály. Viking 1 přistál 20. července 1976 v Chryse Planitia a Viking 2 přistál 3. září téhož roku 7420 km na severovýchod od Vikingu 1, a to v Utopia Planitia. Každý přistávací modul měl na palubě dvě televizní kamery, meteorologickou stanici pro sledování počasí na Marsu, seizmometr, chemickou a biochemickou laboratoř pro rozbor vzorků půdy, které nabralo dlouhé rameno.
Rentgenová analýza vzorků půdy ukázala vysoký obsah křemíku a železa doprovázeného menším množství hořčíku, hliníku, vápníku, síry a titanu. Meteorologické přístroje zaznamenávaly jasnou oblohu, teploty od –85 °C do –30 °C a slabý vítr s občasnými poryvy o rychlosti 50 km h–1. Průkazné stopy života v okolí místa přistání však nebyly zjištěny.
Obsah |