Východ
Z Wikina
Obsah |
Zdánlivý východ
Zdánlivý východ je objevení se nebeského tělesa na zdánlivém (tj. skutečném) obzoru pozorovatele.
Pravý východ
Pravý východ je okamžik, kdy těleso prochází astronomickým (tj. geometrickým) obzorem na nebeské sféře. Po projití denního oblouku zapadá. Za jeden měsíc se východ hvězd uspíší o dvě hodiny, což je důsledek oběhu Země kolem Slunce. Zdánlivý východ je ovlivněn atmosférickou refrakcí a reliéfem krajiny.
Hvězdy vždy vycházejí na stejném místě obzoru, a to ve stejném vzájemném seskupení. Naopak, Měsíc, Slunce a planety vycházejí v následujících dnech v různých bodech obzoru a v proměnlivé poloze vzhledem ke hvězdám. To byla příčina starého pojmenování hvězd jako „stálice“ a naproti tomu Slunce, Měsíc a planety byly nazývány „bloudící světla“ (řec. planety).
Pro pozorovatele na rovníku hvězdy vycházejí kolmo k obzoru. Proto se přeměna noci v den (svítání) odehraje velmi rychle. Denní oblouky všech hvězd jsou polokružnice a všechny hvězdy zůstávají nad obzorem přesně 12 h. Naopak, pro pozorovatele na pólu hvězdy nikdy nevycházejí ani nezapadají, neboť jejich denní pohyb je rovnoběžný s obzorem. Všechny hvězdy jsou pro něj cirkumpolární. Slunce krouží půl roku nad obzorem (polární den) a půl roku pod obzorem (polární noc).
Pro pozorovatele, který je na Zemi mezi rovníkem a pólem, hvězdy vycházejí a zapadají šikmo k obzoru. Přechod od noci ke dnu (svítání) a přechod ze dne do noci (soumrak) trvají tím déle, čím jsme ve vyšší zeměpisné šířce. Délka denního oblouku záleží na zeměpisné šířce pozorovatele a na deklinaci hvězdy.