Směrovost antény
Z Wikina
Veličina, která vyjadřuje soustředění citlivosti antény do úzkého prostorového úhlu. Anténa nepřijímá (ani nevysílá) ve všech směrech stejně. Zisk antény jako funkci směru znázorňuje směrový diagram. Je stejný pro příjem i pro vysílání. Je tvořen několika laloky, směry, v nichž je anténa nejcitlivější. Lalok, v němž je příjem (nebo vysílání) nejúčinnější, se nazývá hlavní lalok antény nebo též hlavní svazek antény. Ostatní – tzv. vedlejší laloky – zhoršují kvalitu antény. Poměr výkonu přijatého hlavním lalokem k výkonu přijatého všemi laloky vůbec se nazývá účinnost antény. Poloviční zisk v hlavním laloku určuje šířku anténního svazku. Je to úhel, který svírají směry polovičního zisku (v hlavním svazku). Ten je mírou směrovosti antény a její rozlišovací schopnosti. Dva blízké rádiové zdroje, které jsou blíže, než je šířka anténního svazku, anténa nerozliší a uvidí je jako jediný zdroj.
Antény s vysokou směrovostí v obou směrech mají tužkový svazek. Antény s vysokou citlivostí v jednom směru mají vějířový svazek (vysokou citlivost v jednom směru a nízkou ve směru kolmém).
Obsah |