Sichote–Alinský meteorit

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Přibližně 100 t železných meteoritů, které spadly dne 12. února 1947 v 10h36m vladivostockého času do Sichote-Alinského pohoří (asi 500 km severovýchodně od Vladivostoku). Do atmosféry vnikl původní blok železa rychlostí 14,5 km s–1, a to 151° východně od severního bodu a pod úhlem 41°. Očití svědkové tvrdili, že jeho bolid byl jasnější než Slunce. Nechal za sebou stopu z prachu a kouře, která setrvávala ještě několik hodin po průletu bolidu Místo dopadu má geografické souřadnice: délka: 134°38' východně od Greenwiche, šířka +46°10'. Bolid a zvuk byly pozorovány ještě ve vzdálenosti 300 km od místa pádu. V atmosféře se odporem vzduchu roztříštil a na zem dopadl jako déšť meteoritů. Oblast pádu meteoritického deště byla elipsa o rozloze 8 km × 4 km. Meteority vyhloubily 102 kráterů větších než 1 m v průměru, z nichž tři hlavní impaktní krátery mají průměr přes 20 m. Největší má průměr 28 m a je 5 m hluboký. Největší nalezený kus váží 1745 kg. Celkem bylo sebráno 37 t meteoritů a odhaduje se, že dopadlo kolem 100 t. Území dopadu bylo prohlášeno za přírodní rezervaci. Pád Sichotealinského meteoritu patří k největším zaznamenaným a k vzácným pozorovaným pádům železného meteoritu.

Chemické složení: 5,9 % Ni, 0,42 % Co, 0,46 % P, 0,28 % S 0,0052 % Ga, O,0161 % Ge, 0,0003 % Ir. Převážná většina (tj. 93 %) je železo.

Mineralogické složení: kamacit (slitina železa a niklu) představuje největší část hmoty meteoritu. Taenit a plessit (jiná forma slitiny železa a niklu) jsou poměrně málo zastoupeny.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje