Měsíční dráha
Z Wikina
Měsíc se pohybuje po dráze téměř kruhové (její výstřednost je pouze 0,05). Pohybuje se kolem těžiště soustavy Země-Měsíc, které je asi 5000 km daleko od středu Země, tedy asi 1400 km pod jejím povrchem. Kolem tohoto těžiště obíhají Měsíc i Země. Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km, což je přibližně 60 zemských poloměrů. Posádka lodi Apollo umístila na Měsíci zrcadla na odraz laserového paprsku, takže jeho vzdálenost od Země lze měřit s přesností několika centimetrů. Vzhledem k rovině ekliptiky je měsíční dráha skloněna o 5°. Tento sklon dovoluje nahlížet za měsíční póly (viz librace). Je také důvodem, proč nevidíme zatmění Slunce při každém novu a zatmění Měsíce při každém úplňku.
Body, v nichž Měsíční dráha protíná ekliptiku, se nazývají uzly a jejich spojnice je uzlová přímka. Ta se pozvolna stáčí a o plný úhel 360° se otočí za dobu 6585,32 dne (přibližně 18 let). Po této době - známé už babylonským astronomům a nazývané saros - se vzájemná poloha Země, Slunce, Měsíce a uzlů přesně opakuje – takže se zatmění opakují v témž pořádku a ve stejných časových intervalech. Saros je doba 223 [[|synodický měsíc|synodických měsíců]] (6585,32 dne). O malý rozdíl za desetinnou čárkou se opakování série zatmění po jednom sarosu o něco zpozdí a Země se za tuto dobu vzhledem k předcházejícím zatměním otočí o 115°.
Obsah |