Lyotův filtr
Z Wikina
Monochromatický filtr, který vynalezl v r. 1941 francouzský astronom Bernard Lyot (1897-1952). Sestává z několika křemenných deštiček, z nichž každá má tloušťku 2× větší než destička předcházející. Mezi destičkami jsou polarizátory, jejichž polarizační roviny jsou rovnoběžné. Křemenné destičky jsou vybroušeny rovnoběžně s optickou osou krystalu a jsou pootočeny o 45° vzhledem k těmto polarizačním rovinám. V každé destičce spolu interferují řádný a mimořádný paprsek, takže procházející světlo vytváří řadu maxim a minim. Maxima a minima se navzájem kombinují tak, že celým filtrem prochází světlo jen ve velmi úzkých a od sebe vzdálených spektrálních intervalech. Vhodnou volbou tloušťky lze zhotovit filtry pro určitou spektrální čáru nebo pro několik spektrálních čar. Ve sluneční fyzice se Lyotův filtr užívají při pozorování chromosféry, protuberancí a koróny. Jejich nevýhodou je vzácnost čistých křemenných krystalů, potřebných k zhotovení silných destiček. Tuto nevýhodu odstranil Šolcův filtr.
Obsah |