Lyman alpha

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Prvá čára Lymanovy série vodíkového spektra. Vzniká přechodem mezi prvou a druhou hladinou energie při excitaci a naopak při deexcitaci. Její vlnová délka je 1215,664 Å. Je v daleké ultrafialové oblasti a nelze ji pozorovat z povrchu Země, neboť atmosféra pohlcuje kratší vlnové délky než 3500 Å. Theodor Lyman (1874–1954) ji objevil jako prvého člena série nazvané jeho jménem. Vodík je nejhojnějším prvkem ve vesmíru a lze očekávat, že L se vyskytuje v mnoha kosmických objektech. Přístroje vynesené nad atmosféru očekávání potvrdily. Ve slunečním spektru je samotná Lα stejně intenzivní jako veškeré ostatní záření pod 1500 Å. Vzniká ve sluneční chromosféře. Hustota toku záření Lα kolísá se sluneční činností stejně jako relativní číslo slunečních skvrn nebo rádiový tok 10,7 cm. Také geokoróna a vnější vrstvy jiných planet vysílají záření Lα Je to rozptýlené sluneční záření Lα. Záření Lα objevené v hlavě komety potvrdilo, že jádro komet je především z vodního ledu. Navíc lze určit, že sublimací se z jádra komety uvolňuje 1029–1030 molekul vody za sekundu. Mezihvězdná Lα vedla k objevu, že mezihvězdná hmota v okolí sluneční soustavy je poměrně horká (asi 8000 K), má hustotu 0,05 atomu cm–3 a proudí do heliosféry rychlostí zhruba 25 km s–1. Záření Lα je velmi citlivým ukazatelem vodíku ve vesmíru. Zvlášť citlivě reaguje na procesy s energiemi desítek elektronvoltů.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje