Kalendář
Z Wikina
Pomůcka (způsob, metoda) pro měření časových období delších než jeden den. Pro měření kratších časových úseků než jeden den užíváme hodiny. Užíval se a je nezbytný pro každodenní život jednotlivce i společnosti, pro náboženské účely, pro historii a vědu vůbec. Kalendář spojuje v jediný systém tři časové jednotky dané přírodou:
- otočením Země kolem osy je určen den. Vystřídání světla a tmy určuje životní rytmus nejen člověka ale všeho živého v biosféře;
- oběh Měsíce kolem Země a vystřídání jeho fází (lunace) vedly k zavedení měsíce a týdnů. Fáze Měsíce nov, první čtvrt, úplněk a poslední čtvrt vymezují (přibližně) jeden týden;
- oběh Země kolem Slunce je provázen střídáním ročních dob. Trvání jednoho oběhu lze přesně vymezit, čímž je zavedena do k. nejdelší časová jednotka - rok.
V různých částech světa vznikaly různé kalendáře. Moderní komunikace a cestování si však vynutily, aby všechny národy užívaly jediný kalendář - gregoriánský kalendář. Ten vznikl zdokonalením (gregoriánskou reformou) juliánského kalendáře, užívaného v Římě před dvěma tisíciletími. Samo slovo „kalendář“ je římského původu, neboť Calendae byl v Římě první den v měsíci a byl veřejně vyhlašován (calare – vyvolávat). Např. „Calendae Octobres“ znamená první říjen. Lunace byla základem kalendáře u mnoha národů. Podle měsíčního kalendáře se např. řídí dodnes náboženské svátky a slavnosti v islámu a v judaismu. O významu střídání měsíčních fází v dřívějších dobách i u nás svědčí ta okolnost, že pro nebeské těleso Měsíc a časovou jednotku, kterou určuje – měsíc – máme stejné slovo. Podobně je tomu i v jiných jazycích.
Obsah |