Ionizační stupeň
Z Wikina
Počet elektronů odtržených z atomu nebo molekuly při ionizaci. Při identifikaci spektrálních čar se udává symbol chemického prvku, který čáru vysílá, spolu s římskou číslicí, která udává, v jakém ionizačním stavu se zářící atom prvku nachází. Tradičně se číslicí I (Římané neznali nulu) označuje neionizovaný (neutrální) atom, číslicí II jedenkrát ionizovaný atom atd., tedy počet odtržených elektronů zářícího iontu je o jednotku menší, než udává římská číslice. Např. zelená koronální čára je vyzařována iontem železa Fe XIV, tedy atomem železa, kterému chybí 13 elektronů. Podobně ve spektru uhlíkových Wolfových–Rayetových hvězd (WC) jsou emisní čáry C II, C III a C IV (jednou, dvakrát a třikrát ionizovaného uhlíku) apod. Při nízkém stupni ionizace se někdy užívá označení pomocí znaménka plus (+), např. jednou ionizovaný vápník se značí Ca+.
Obsah |