Hvizdy
Z Wikina
(atmosférické hvizdy)
Atmosfériky o velmi nízkých kmitočtech (zvukových, řádově kHz), které se šíří podél magnetických siločar ionosférou a magnetosférou. Plazma podél siločáry je pro elektromagnetické záření disperzní prostředí, ve kterém se vyšší kmitočty šíří rychleji než pomalé. Hvizdy lze slyšet v citlivých radiopřijímačích. Trvají zhruba jednu sekundu, během níž tón hvizdu klesne z 10 kHz na 1 kHz. Hvizdy byly pozorovány na Jupiterovi a Voyager 2 je změřil při průletu kolem Neptuna.
Obsah |