Astrogeologie
Z Wikina
(planetární geologie, kosmická geologie). Studium planet a jejich měsíců geologickými metodami. Termín zavedl v r.1876 ruský vědec V. V. Lesevič pro studium meteoritů a spektroskopii planet. Kromě povrchů planet, měsíců a planetek se astrogeologie zabývá také meteority a krátery vyhloubenými jejich dopadem. Nejdůležitější metodou astrogeologie je výzkum prováděný kosmickými sondami buď přímo na povrchu planety či Měsíce, nebo z oběžné dráhy.
Významnou roli má fotogeologie, která určuje relativní stáří geologických útvarů ze vzájemných vztahů (např. překrytí). Velký pokrok pro astrogeologii znamenalo přistání automatických sond a studium na místě („in situ“) - na povrchu Venuše, Marsu a Měsíce. Mnoho cenných informací získala mise Apollo. Mimo jiné provedla absolutní kalibraci relativní stratigrafické stupnice.
Obsah |