Veličina
Z Wikina
(fyzikální veličina)
V astronomii a přírodních vědách vůbec rozumíme veličinou vše, co se dá měřit (prostor, čas, hmotnost, rychlost, úhel,...). Veličiny se skládají ze dvou částí: z čísla (číselné hodnoty) a připojené jednotky (např. 3 metry, 5 hodin, 90 stupňů, 10 metrů za sekundu, milion světelných roků atd.). Tvoří logický systém vybudovaný na několika málo základních veličinách, které byly přijaty mezinárodní dohodou. Ostatní veličiny jsou odvozené. Všechny je lze vyjádřit jako součiny, podíly a mocniny základních veličin.
Veličiny se dělí na ty, které vyjadřují množství (např. hmotnost, teplo, náboj), a stavové (tlak, teplota). Veličiny jsou často určeny soubory čísel, kterým říkáme jejich složky (komponenty). Hodnoty složek obvykle závisí na volbě souřadnicového systému. Z tohoto hlediska jsou nejprostšími veličinami skaláry, určené jediným číslem, které je ve všech souřadnicích stejné (např. teplota), a vektory, určené (v třírozměrném prostoru) trojicí čísel, která se při přechodu k jiným souřadnicím mění známým způsobem (např. rychlost). Skaláry a vektory jsou nejprostšími příklady tenzorů (tenzory nultého a prvního řádu). Ve fyzice se často setkáváme ještě s tenzory druhého řádu, určenými 32 = 9 složkami (např. tenzor deformace).
Obsah |