Rudá skvrna
Z Wikina
(Velká rudá skvrna)
Obrovský oválný vír v Jupiterově atmosféře. Nachází na jižní polokouli, 22o pod rovníkem. Je systematicky sledována od 19. stol., ale zmínky o ní pocházejí už ze 17. stol.
Rudá skvrna je — podle smyslu rotace — obdobou tlakové výše (anticyklony) v zemské atmosféře, jenže v mnohem větším měřítku prostorovém a časovém. Od severu k jihu měří 15 000 km (tedy víc než celá Země). Rychlosti ve skvrně dosahují 100 m s—1. Ve směru východ-západ se délka skvrny mění od 24 000 km do 50 000 km. Také její zbarvení se s časem mění, od bledě růžové k cihlově červené. Její barva patrně souvisí s přeměnou fosgenu na červený fosfor. Spolehlivé vysvětlení Rudé skvrny dosud neexistuje. Podle jedné domněnky je Rudá skvrna způsobena obrovským ledovcem z amoniaku, který pluje v moři molekulového vodíku. Vyčnívá vysoko nad hladinu do Jupiterovy atmosféry a narušuje její cirkulaci.
Rudá skvrna se otáčí proti směru hodinových ručiček, a to přibližně jednou za týden. Mění s časem svoji polohu. S periodou 90 dnů osciluje kolem střední jovigrafické šířky, a to 2 000 km na obě strany. Také se pozvolna posouvá sem a tam v jovigrafické délce. Během dvacátého století vykonala tři plné oscilace kolem Jupitera — tam ( ve směru jeho rotace, tj.od východu k západu) a zpět (proti směru rotace, tj od západu na východ. Časové změny zabarvení jsou patrně způsobeny změnami koncentrace fosfinu (PH3).
Obsah |
