Proton–protonový řetězec
Z Wikina
Hoření vodíku v jádru hvězd s menší hmotností než 1,7 Mo. Začíná proton-protonovou reakcí. Z převážné části probíhá v těchto krocích:
1. 1H + 1H → 2D + e+ + ne (1,44 MeV)
2. 2D + 1H → 3He + hn (5,49 MeV)
3. 3He + 3He → 4He + 2 p (12,85 MeV)
V prvé reakci srážka dvou protonů 1H skončí vznikem deuteronu 2D, pozitronu e+ a elektronového neutrina ne. Pozitron okamžitě anihiluje s elektronem a dá vznik dvěma gama-fotonům. Neutrino nereaguje s hmotou a proběhne bez překážky z jádra hvězdy do kosmického prostoru. Reakce (1) je velmi pomalá, neboť má velmi malou pravděpodobnost. Poločas je kolem 10 mld.let. Naopak druhá reakce, fúze deuteria s protonem, proběhne během několika sekund. Vznikne izotop helia a uvolní se gama-foton. Dále je několik možností, jak vznikne obyčejné helium (4He). Nejpravděpodobnější z nich je reakce (3). Protože je to srážka dvou lehčích izotopů helia (3He), výstavba jednoho 4He vyžaduje, aby reakce (1) a (2) proběhly dvakrát.
Energie e uvolňovaná proton—protonový řetězec v 1 cm3 ve středové oblasti je závislá na hustotě r a teplotě T: e ~ rT4 .
Exponent 4 je jen přibližná hodnota. Jeho skutečná hodnota závisí na teplotě. Uhlíkový cyklus uvolňování energie hořením vodíku je mnohem citlivější na teplotu.
Obsah |