Posuv litosférických desek
Z Wikina
Litosféra Země není jednolitá, ale je rozdělena na pevné litosférické desky, které jsou unášeny na plastickém materiálu horního pláště Země. Je osm velkých litosférických desek a větší počet malých. Desky se pohybují na vazké astenosféře (vrstvě litosféry pod kůrou) rychlostí 5–10 cm za rok. K velkým deskám patří africká, antarktická, eurasijská, indo-australská, nazcká, severoamerická, pacifická a jihoamerická. K malým patří např. anatolská, arabská, karibská, kokosová, filipínská a somálská.
Některé desky se pohybují podél rozhraní (např. San Andreas Fault v západní Americe). Jiné se od sebe vzdalují (např. Amerika s Evropou). Vyvěrající magma mezi vzdalujícími se deskami tvoří oceánské dno (např. Atlantského oceánu). Pohyb desek proti sobě je provázen ponořením (subdukcí) jedné desky pod druhou. Dochází k tomu v subdukčních zónách, tj. v místech, kde se jedna deska podsouvá pod jinou (např. tichooceánská pod Jižní Ameriku nebo africká pod jižní Evropu).
Pohybem desek je kůra deformována, vznikají pohoří (např. Alpy, Andy, Himálaje) a příkopová údolí. V místech styku desek dochází k častým zemětřesením a k sopečné činnosti.
Obsah |